Fyzi-Forum

Dobrý den, ve zkouškových otázkách jsem narazil na otázku :žaludek, funkce, řízení motility + odlišnosti u kojenců. O odlišnostech u kojenců jsem toho nikde moc nenašel, kromě menšího objemu žaludku a snížené produkce HCl, pankreatické šťávy a menší osidlení tlustého střeva bakteriemi. Co dalšího by mohlo být řečeno k této otázce? Děkuji za odpověď.

Děkuji všem za odpovědi. Všechny jsem si pročetl a troufám si říct, že jste všichni pochopili, co jsem se snažil vysvětlit. Mnoho z Vás psalo o tom, že buňka má příslušné geny. Ano, iontové kanály buňka exprimuje, protože k tomu má příslušné geny. To by ovšem samo o sobě nestačilo, genetickou informaci pro celou řadu proteinů v buňce najdeme (lze ji detekovat PCR), ale to neznamená, že tento gen má funkční význam. Zcela určitě lze zmínit evoluci (např. Darwinovu teorii), kdy buňky mající tyto kanály měly oproti ostatním buňkám evoluční výhodu v daném prostředí. Odpověď na tuto otázku je spíše hypotetická a určitě by vzbudila dlouhou debatu, která by nepochybně byla zajímavá. Nedomnívám se tudíž, že je na tuto otázku jediná správná odpověď, ale jak jste správně učinili, musíme se ve fyziologii snažit na tuto otázku odpovědět důvodem, nikoliv důsledkem. A to bylo smyslem tohoto kvízu: pochopit příčinu a důsledek. Neboť fyziologie je teoretickou vědou, která má především odpovídat na otázky „Proč?“. Na otázku „Proč buňky exprimují iontové kanály?“ nelze ve fyziologii odpovědět „Aby mohly procházet ionty.“, i přesto, že je pravda, že těmito kanály procházejí ionty. Abychom si ještě více přiblížili tuto nuanci, i když podle Vašich odpovědí nemám pocit, že by docházelo k nedorozumění, můžeme se zamyslet nad pohádkou o Červené Karkulce. Karkulka se ptá vlka, převlečeného za babičku: „Babičko, proč máš tak velké uši?“. Vlk nechce (a nemůže) odpovědět „Protože jsem vlk.“, neboť by to zhatilo jeho plány a tak odpovídá „Abych tě lépe slyšela.“ a úspěšně se tak vyhýbá odpovědi. Je teoreticky možné, že tvor s velkými ušními boltci by mohl lépe slyšet nežli tvor s malými boltci, ale to není odpověď na otázku. Pokud se vrátíme do serióznější a praktičtější oblasti, na včerejší přednášce jsem mluvil o tom, že pes vidí zelený míček během hodu (percepce pohybu, neurony Y, dráha Y), ale pokud zůstane zelený míček nehybně v trávě, hledá ho pes čichem. Položíme-li si otázku: „Proč pes hledá míček čichem?“, tak odpověď není „Aby ho rychle našel a mohl si dál hrát.“, ale spíš bychom se měli na základě našich znalostí fyziologie zaměřovat na fakt, že pes je makrosmat a navíc de facto deuteranop. Na závěr mi dovolte ještě jeden drobný příklad, který by mohl zaznít u zkoušky. „Proč dochází k cyklickému střídání bdění a spánku?“, a který by rozhodně neměl přinést odpověď: „Aby si organismus odpočinul.", nýbrž bychom se měli zaměřit na důvod. Proto by správnou odpovědí spíše bylo: „Protože se v suprachismatickém jádře (SCN) vyskytují geny biologických hodin, které vedou k cyklické elektrické aktivitě SCN a následně ke střídání bdění a spánku.“. Děkuji všem za odpovědi a budu se těšit na další, mimořádně konané přednášce v úterý 21.4. S pozdravem Jaromír Mysliveček

Vážený pane profesore, přidávám se k pokusům o správné zodpovězení vaší otázky. Zeptáme-li se, proč buňka dělá to či ono, tak záleží do jaké hloubky toto ,,proč" sahá. Odpověď na otázku ,,Proč buňky exprimují iontové kanály?" nám může dát minimálně odpověď na otázku, co je fyziologickým podkladem tohoto jednání buňky, a tím může být udržení stálého vnitřního prostředí buňky (správné koncentrace iontů v ICT a s tím spjaté udržování KMP), ale i celého organismu. Například tím, že hrají podstatnou úlohu při vzniku a vedení akčního potenciálu, a tím mají tedy nezastupitelnou úlohu v řízení organismu jako celku. Dále můžeme na toto ,,proč" odpovídat z hlediska mechanismu vzniku iontových kanálů, pak by odpověď zněla: ,,Protože nese geny nutné k jejich expresi a tyto geny byly aktivovány."

Dobrý den, pane profesore, posílám odpověď na vaši otázku - proč buňky exprimují iontové kanály. Moje odpověď je protože mohou (mají k tomu vše potřebné, např. informaci zakódovanou v DNA/RNA)

Vážený pane profesore, pokusím se odpovědět na Vaši otázku: Proč buňky exprimují iontové kanály? Moje odpověď je následující, protože to mají zakódované v genetické informaci. Další důvod je evoluce, buňce se osvědčily iontové kanály, protože díky nim může využívat elektrochemického gradientu (způsobený rozdílným iontovým prostředím v extra- a intra- celulárním prostředí), k různým dějům v buňce.

Vážený pane profesore, posílám svoji odpověď na kvízovou otázku: Proč buňka exprimuje iontové kanály? – Protože to tak mají zakódované v jejich genetické informaci. Dále se nabízí tedy otázka, proč jsou takto naprogramované. Řekla bych, že se to osvědčilo jako nejrychlejší a nejjednodušší způsob komunikace s okolním prostředím – jak umožnit malým ve vodě rozpustným molekulám přestup dovnitř buňky. Buňky se evolučně vyvíjely ve vodním prostředí. V kovech je elektřina vedena elektrony, ve vodě tuto roli hrají ionty. Myslím si, že předtím, než se buňky naučily reagovat na další specifické látky, na které buňky v našem těle dokáží reagovat nyní (mediátory, hormony atd.), měly v okolí k dispozici pouze právě tyto ionty a jediná informace byl elektrický proud, na který mohly nějakým způsobem odpovídat.

Vážený pane profesore, zkoušel jsem se zamyslet nad Vaší kvízovou otázkou: „Proč buňky exprimují iontové kanály?“ Zkusím tedy odpovědět. Protože iontové kanály jsou proteinové struktury, které se v průběhu evoluce osvědčily jako hlavní struktury komunikace buněk s okolním prostředím. Iontové kanály (proteinové struktury) složené z aminokyselin umožňují velké množství jednotlivých konformací a tudíž zaručují, že se specializují přímo na určité látky (ionty)  zaručují specializovanou odpověď na náhlé vzniklou situaci v těle. Iontové kanály se osvědčily svou vysokou specificitou a nenapadají mne žádné jiné mechanizmy, které by se daly využít jako tak rozličně specializované iontové kanály. Kdyby iontové kanály nebyly, buňka by byla izolovaná, až nefunkční. Buněčné pumpy by nevěděly, kam jaké ionty přesunout, protože iontové kanály umožnují pasivní transport  bez iontových kanálů by se vnitřní prostředí tedy neustálilo na určitých koncentracích extracelulárně a intracelulárně. Myslím si, že iontové kanály jsou klíčem k depolarizaci buněk  ustálení klidového membránového potenciálu pomocí přesunů K+ iontů ven z buňky, kdy se po chvíli přesun K+ iontů z buňky začíná zpomalovat z důvodu vznikající elektrické síly, která brání přestupu K+ iontům ven z buňky.

Vážený pane profesore, zde Vám posílám svou odpověď na otázku. Protože byly evolučně vyselektovány jako nejvýhodnější prostředek komunikace intraclulárního prostředí buňky s prostředím extracelulárním. Tím buňce umožňují například adaptaci na změny extracelulárního prostředí, vytvoření elektrochemických gradientů atd.

Vážený pane profesore, zasílám Vám svou odpověď na Vaši otázku. Proč buňky exprimují iontové kanály? Protože k tomu mají příslušné geny.

Dobrý den, ráda bych se pokusila odpověď na Vaší kvízovou otázku, proč buňka exprimuje iontové kanály. Buňky exprimují iontové kanály protože to mají nařízené z DNA/RNA. Vzhledem k tomu, že iontové kanály zajišťují transport iontů, nutný k udržení osmolarity a excitability, je jejich přítomnost nutnou evolucí ve vývoji organismu

Dobrý den, pane profesore, posílám svoji odpověď na Vaši kvízovou otázku: Proč buňka exprimuje iontové kanály? Protože iontové kanály (jejich vznik) byly zásadní pro adaptaci (udržení stálosti vnitřního prostředí) organismů v průběhu evoluce - konkrétně jako "obrana" proti hypotonickému prostředí (jemuž byly organismy vystaveny při své migraci z moře). Určeno pro: prof. Mysliveček

Dobrý den, prokousávám se metabolismem a u jater mě zajímá jedna spíš biochemická otázka - na co jsou přeměněny toxické látky případně jsou na něco konjugovány? Např. billirubin je v játrech konjugován na kys. glutamovou. Jak je to s některými léky?

Dobrý den, pane profesore, domnívám se, že logickou odpovědí na Vaši otázku ,,Proč má buňka iontové kanály?'', by mohlo být: protože to pro ni bylo výhodné. Pokud pomineme jiné způsoby komunikace, nabízela se zřejmě buňce v prostředí bohatém na ionty a proměnlivým pH právě elektřina jako rychlá forma dialogu s okolím. Navíc v takové situaci bylo možné případnou absenci určitého iontu nahradit iontem stejného náboje a celkové toky iontů kontrolovat i na základě gradientu koncentračního. Tvorové jsou zvídaví, bažící po zkoumání a zkoušení, tuto vlastnost mají zřejmě zakódovanou i naše základní stavební jednotky. Určeno pro: prof. Mysliveček Jaroslav

Dobrý den, pokusím se odpovědět na kvízovou otázku: „Proč buňky exprimují iontové kanály?“ Protože je to evolučně výhodné. Smysl je v tom, že geny, které kódují proteiny pro iontové kanály jsou ovlivňovány mutacemi. Iontovému kanálu, který je tvořen jednou bílkovinou, stačí jedna mutace (mutace v genu, který determinuje daný protein), aby se změnila schopnost plazmatické membrány propouštět skrz sebe nebo aktivně transportovat ionty. Takováto mutace může být jedním z rychlých evolučních mechanismů, protože kódovaný protein je řízen jedním genem, a ne nějakým složitým komplexem. Tudíž můžeme předpokládat, že mutace, které způsobí změnu propustnosti buněčné membrány, ovlivní ve výsledku řadu aspektů v životní aktivitě organizmů jako např. chování organismu v prostředí s různou slaností, přesun ze sladkovodního prostředí do mořského, přizpůsobení k zasolené půdě nebo adaptace k nedostatku vody v pouštích.

Dobrý den, pokusila bych se odpovědět: "protože informace nutná k syntéze iontových kanálu je obsažená v jejich DNA a geny kódující proteiny pro tyto kanály byly v dané buňce exprimovány."

Vážení kolegové, jak jsem anoncoval v přednášce, vyhlašuji kvíz: Proč buňky exprimují iontové kanály? Případné odpovědi pište, prosím, zde na Fórum do 17.4.2020. (K otázce podotýkám, že mi jde o vyjádření příčiny, to znamená hledání důvodů, proč tomutak je, přičemž nejde o hledání následků. Tedy jako správná odpověď na otázku "Proč se Země otáčí kolem své osy?" není:.".., aby nám bylo přes den teplo." nebo "...abychom měli v noci tmu", nýbrž "...protože částice prachu a hornin zárodek Země uvedly do rotace a nyní se planeta chová jako setrvačník." Odpověď na otázku "Proč?" je "Protože", nikoliv "Aby". Tato nuance mezi "Protože" a "Aby", tedy mezi vyjádřením důvodu a následku, je ve fyziologii velmi podstatná a často bývá kamenem úrazu u zkoušky, neboť v běžné mluvě často na otázku "Proč" odpovídáme "Aby". Berte tento kvíz tím pádem především jako možnost si bez konsekvencí v klidu uvědomit, jak správně odpovídat na fyziologické otázky.) Těším se na Vaše odpovědi.

Velmi stručně: regulace se děje na úrovni mRNA. Hypoxie indukuje transkripční faktor HIF (hypoxia-inducible factor), ten se pak váže na EPO 5′ hypoxický prvek odpovědi (response element), čímž se zvýší transkripce genu EPO.

Milý kolego, odpověď najdete v tomto článku (fulltext by měl být pro UK dostupný): https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0929664618300639

Dobrý den, měl bych dotaz ohledně erythropoetinu. Na přednášce bylo řečeno, že hypoxii, ke které jsou ledviny zvláště citlivé, zaznamená v ledvině macula densa. Jaký je mechanismus zaznamenání hypoxie m.d. a následné "transdukce" v produkci hormonu ? Je erytropoetin v buňce v zásobě nebo je syntetizován až v případě potřeby? Děkuji mockrát za odpověď, Aleš T.

Ad gradient glukózy Vážená kolegyně, gradient je tvořen rozdílem koncentrací glukózy. Ta je intracelulárně udržována nižší tím, že se mění na Vámi zmiňovaný 6-fosfát = gradient existuje = GLU cestuje dovnitř buňky. Tedy obé k pohybu glukózy vlastně přispívá. Mějte se VR

Ad vodka na poušti. Vážená kolegyně, jsem pro se napít. Je to podstatný zdroj jak energie, tak vody. Nemluvě o anxiolytickém účinku alkoholu. Určitě bych láhev nezahazoval. Mějte se VR

Dobrý den, prosila bych o upřesnění. Co přesně tvoří koncentrační gradient pro glukózu pro facilitovanou difúzi, samotná glukóza nebo pouze její metabolizovaná forma: glukóza-6-fosfát? Předem děkuji za odpověď.

Dobrý den, chtěla jsem se zeptat. Jestliže budeme dehydratovaní na poušti a budeme s sebou mít pouze alkohol, například vodku. Je lepší se napít nebo raději ne. Případně prosím odůvodnění. Uvažujeme, že nemáme ani jídlo, tak zda bychom mohli tělu dopřát tento zdroj energie, když je zde stále 70% vody ve složení, nebo bychom organismus zbytečně více dehydratovali a přitížili mu. Děkuji za odpověď.

Dobrý den, ráda bych se pokusila zodpovědět otázky z vašeho kvízu. Začala bych tabletami s KI, ty jsou distribuovány v místech, kde může dojít k jaderné havarii při níž se může uvolnit radioaktivní jód, který by se následně vstřebával do štítné žlázy (kde se jód využívá k syntéze tyroidních hormonů), tomu lze zabránit pokud je šítná žláza "nasycena" neradioaktivním jódem a proto lze předejít vstřebání radioaktivního jódu požitím většího mnžství jódu nekontaminovaného ve formě tablet KI. Co se týče množství kyslíku v organismu, procentuelně ho máme zhruba 65% naší hmotnosti, toto ohromné číslo je dáno tím, že podstatnou část lidského organismu tvoří voda (a z ní většinu hmotnosti tvoří kyslík), pak samozřejmě jeho přítomnost v dalších molekulách. Nepodařilo se mi zjistit, zda je v těchto procentech zahrnut i kyslík rozpuštěný v krvi, navázaný na hemoglobin a kyslík v plicích, ovšem vezmeme-li v úvahu, že 1l plynného kyslíku váží zhruba 1,3 gramu, je to oproti 65% váhy dospělého člověka, zcela irrelevantní. Odpověď na otázku ohledně nejrychlejší dráhy v těle stále hledám.

Kvíz na tento pracovní týden. Nejprve něco z oblasti neurofyziologie – která dráha v našem těle vede akční potenciál zcela nejrychleji? Pokud naleznete uveďte zdroj. A něco z endokrinofyziologie – obyvatelé žijící v bezprostřední blízkosti jaderné elektrárny Temelín dostávají tablety jodidu draselného, které by za určitých okolností užili. Jaký má toto opatření fyziologický podklad? Poslední: kolik máme vlastně celkově kyslíku v organizmu? Lze to jednoduše odhadnout? Těším se na odpovědi.

Vzali jste to velmi poctivě a s velmi přesnými čísly. Je jasné, že výsledek se bude lišit podle toho, jak zvolíme vstupní data. Objem krve, cílovou koncentraci glukózy. Pro jednoduchost Mr = 180, tzn. mol glukózy váží 180 g = 18% roztok = 1 mol/l. Sto milimolu = 1,8%, deset milimolů = 0,18%. No a třeba v pěti litrech krve = 50mmol = 9 g. Mějte se hezky a díky za odpovědi. VR

Dobrý den, též jsem se pokusil vyřešit Váš víkendový kvíz, přičemž jsem vycházel z postprandiální glykemie 7,8mmol/l (v arteriální krvi)= 1,4g/l. To by při hustotě krve 1060g/l tvořilo 0,13%. Při odpovědi na druhou otázku jsem uvažoval osobu s 5l krve (kdy by se ve venozním řečišti nacházelo 3,75l) a fakt, že ve venozní krvi je o 10% méně glukosy tudíž 3,75x1,4x0.9= 4,74g. Děkuji.

Dobrý den, ráda bych se pokusila zodpovědět váš kvíz. Začala bych odpovědí na vaši druhou otázku, tedy kolik glukózy se v absolutních číslech nachází ve venózním řečišti. Uvažuji jedince dvě hodiny po jídle se šesti litry krve. (dle rozložení krve v těle se tím pádem v systémovém oběhu nachází 5,04 litru a z toho 75 % - 3780 ml v žilách a 17 % 856,8 ml v arteriích) 1) Do dvou hodin po jídle by hodnota glykémie u zdravého člověka neměla překročit 7,8 mmol/litr, což odpovídá 1400 mg/l. Vzhledem k tomu, že se pro účely stanovení glukózy odebírá venózní krev předpokládám, že se jedná o hodnoty pro venózní krev. Pokud je tedy koncentrace glukózy 1400 mg/l bude se v žilní krvi nacházet 1400 mg/lx3,78l= 5292 mg glukózy. 2) koncentrace glukózy je zhruba o 10% vyšší v arteriální krvi než ve venózní (arteriovenózní rozdíl), pokud je koncentrace v žilní krvi 1400 mg/l v arteriální bude 1540 mg/l. V arteriální části řečiště se nachází 856,8 ml krve, což při hustotě krve 1,052 kg/dm3 odpovídá 0,9 kg. V 0,8568 l krve se nachází 1319 mg glukózy. V arteriální krvi se tedy nachází 0,146 % glukózy. Hodnotu 7,8 mmol/l pro postprandiální glykémii jsem shodně našla na většině fór pro diabetiky, zajímalo by mě ovšem, zda je správná vzhledem k tomu, že jsme si na praktikách říkali, že by glykemie po jídle neměla překročit 10 mmol/l, většina fór už tuto hodnotu, ale uváděla jako prediabetický stav. Pokud by se změnila výchozí hodnota glykémie na 10 mmol/l změnila by se výsledná čísla, nicméně postup výpočtu by měl zůstat stejný.

Dobrý den, chtěla jsem zkusit odpovědět na Váš víkendový kvíz s prosbou, že pokud budou mé úvahy správné, tak bych byla ráda pokud by to Vaše časové možnosti umožnili o překlad textů k praktikům. Ohledně procentuálního zastoupení glukózy v krvi, uvažuji, že hodnota po vydatném jídle nepřesáhne hodnoty 10mmol/l, což je ledvinný práh pro glukózu a u zdravého člověka není tato hodnota nikdy přesažena, tak by procentuální zastoupení glukózy v krvi mělo být 3,57%. Došla jsem k tomu přes uvažovanou osmolaritu plazmy 280mmol/l. Ohledně druhé otázky jaké absolutní množství glukózy se nachází ve venózní části řečiště. Uvažovala jsem 80kg člověka, jehož objem krve je 4 800ml. Z toho 84% je pro systémový oběh a z těchto 84% je 75% objemu pro oběh venózní, tedy 3 024ml. Jestliže máme 3,75% koncentraci glukózy, máme v 1l krve 35,7g glukózy a tedy ve venózní části řečiště 107,95g glukózy. Předem se omlouvám jestli jsou mé úvahy chybné a okradla jsem Vás jejich čtením o čas.

Víkendový kvíz. Dokáže mi někdo poradit jaká je přibližně koncentrace glukózy v procentech (!) po vydatném jídle v arteriální krvi? A dále kolik glukózy se absolutně (!) nachází po takovém jídle ve venózní části řečiště. Uvažujeme dobu, kdy hladina glukózy po příjmu potravy vrcholí.

Díky za otázku. Klidový potenciál pracovních kardiomyocytů je kolem -90 mV, a pro vyvolání AP je třeba depolarizace cca 15 mV. Tato depolariace se typicky šíří z okolí (z převodního nebo pracovního myokardu). I pracovní kardiomyocyt je schopen automacie (~30 bpm), ale ta se fyziologicly běžně neuplatňuje. Depolarizovat může i elektrická stimulace z kardiostimulátoru. Otevírání Na+ kanálů je velmi rychlé a ve schématech AP nebývá naznačeno. Ale dost názorně ho lze zkoumat v modelu AP, který probíráme na praktiku http://www.metaneuron.org. Principy jsou obdobné jako pro neurony. Mimoto zde je hezké srovnání AP neuronu, kardiomyocytu a srdečního pacemakeru: https://www.cvphysiology.com/Arrhythmias/A010. Mejte se prima.

Dobrý den, řeším akční potenciál s rychlou depolarizací u pracovního myokardu. Podle obr. 5.31 v knize Lékařská fyziologie (Kittnar, str. 192) je membránový potenciál v klidu konstantní, což smysl dává, ale jak může dojít k instantnímu otevření napěťově řízených Na+ kanálů, které vedou k depolarizaci? Jaký je práh podráždění pro otevření Na+ kanálů a proč není v křivce označena? Podle učebnice to vypadá, že se práh podráždění = klidovému mem. potenciálu, což nedává smysl.

Kortizol, jak jste správně poznamenal, skutečně zvyšuje hladinu glukózy v krvi (facilitací glukoneogeneze v hepatocytech). Zároveň vede k vyšší inzulinorezistenci (snižuje vychytávání glukózy buňkami). Zvyšuje aktivitu glykogensyntázy = glykogenogeneze. Kortizol je samozřejmě stresovým hormonem uplatňujícím se až ve druhé tzv. adaptační fázi. Má logiku, aby část glukózy byla připravena k dalšímu užití v rychle dostupné formě jaterního glykogenu. Ergo, „část“ glukózy spotřebujete během fáze jedna (katecholaminy), „část“ budete potřebovat právě na adaptaci a „přebytek“ uložíte do glykogenu (máme na paměti, že prapůvodním zdrojem této glukózy byla např. aminokyselina). Vladimir Riljak & Kateřina Jandová

Co se týče metabolického působení kortizolu, jeho účinkem je zvýšení glykémie a obecně katabolické pochody, ovšem ve fyziologickém atlase je uvedeno, že v játrech stimuluje syntézu glykogenu, proč tomu tak je?

Upozorňuji na materiály vhodné k samostudiu: Text z naší laboratoře o hypoxii ve fyziologii: http://www.tigis.cz/images/stories/Fyziologie/2018/02/CSF_clanek_Laštůvka,Riljak__2_2018.pdf Docent Cendelín z Fyziologického ústavu v Plzni a jeho přehled struktury a funkce mozečku: http://www.tigis.cz/images/stories/Fyziologie/2019/01/morfologie.pdf Text pracovníků endokrinologického ústavu o kosti jako endokrinním orgánu: http://www.tigis.cz/images/stories/Fyziologie/2019/01/kost.pdf VR

Vážení studenti, vzhledem ke zřejmým okolnostem se těžiště výuky fyziologie přesouvá nyní na elektronické, distanční platformy. Jednou z nich může být i toto (dle posledního příspěvku deset let nevyužívané) fórum. Diskuze, interakce a debaty s Vámi v posluchárně během přednášek jsou samozřejmě nenahraditelné a prověřené stovkami let univerzitní praxe. V tuto chvíli nicméně nezbývá než se jim pokusit maximálně přiblížit. Pokud během studia narazíte na zajímavý problém, nejasnou formulaci, rozdílné klasifikace atd. podělte se o tento dotaz se mnou a s mými/svými kolegy. Dotaz by měl být specifický (pokládat otázku „co mám říci k retikulární formaci“ nemá smysl). Uvažte, zda dotaz nepoložit v angličtině (povzbudím i studenty anglické paralelky, aby se k fóru přidali). Těším se na brzké setkání s Vámi v posluchárně našeho ústavu. Vladimír Riljak Dear students, Let me invite you to share your thoughts, opinions and questions here on our (old) discussion forum with me, my colleagues and, of course, students mainly. I promise we try our best to answer as much questions as possible (and as soon as possible). Placing the question here means it should be specific, clear and short. Maybe this platform might trigger very fruitful discussion. Hope we meet in our lecture hall together soon. Take care Vladimir Riljak

Vítejte na diskusním fóru fyziologie. Budeme rádi, pokud nám sem budete psát. Odpovíme, jak jen to stihneme. Diskusi jsme zatím nikdy necenzurovali, ale staré příspěvky jsme nyní pro přehlednost inaktivovali. Jen co se objeví možnost je dát na konec nebo do jiného vlákna, vrátíme je zpět.